Vertebratologické sbírky
Kontakt: Jan Sychra
Z historie
Vertebratologické sbírky začaly vznikat hned po založení zoologického ústavu na PřF MU v roce 1920 a od počátku byla jejich hlavním smyslem výuka mladých přírodovědců. Založení a doplňování sbírkového materiálu v podobě vycpanin (dermoplastů) a lihových preparátů tehdy zajišťoval první vedoucí ústavu prof. Jan Zavřel. Jednotlivé preparáty byly získávány od různých soukromých sběratelů, muzeí a škol. Největší část zoologických sbírek přitom byla získána z někdejší Vyšší vojenské reálky v Hranicích. U většiny zachovalých preparátů dnes však není možné dohledat jejich původ, jen výjimečně je uveden letopočet nebo další podrobnosti (např. na preparátu ibise posvátného z roku 1913, který pochází od vídeňského preparátora Franze Kalkuse). U některých preparátů lze pak tušit stáří i 150 a více let (např. anatomické barvené preparáty ve válcích).
Současný stav sbírky
V současné době je ve vertebratologických sbírkách přibližně 1500 exponátů. Převažují mezi nimi dermoplastické a kosterní preparáty (tj. vycpaniny a kostry nebo jejich části), kterých je téměř 800. Převážnou část vycpanin tvoří ptáci a savci. Další exponáty jsou konzervovány v kapalném médiu ve skleněných válcích, kterých je více než 400. Jde zejména o ryby, obojživelníky, plazy, příp. drobné savce nebo o speciální anatomické preparáty. Dále je ve sbírkách téměř 300 balků (nepolohovaných vycpanin) ptáků a savců, z nichž většina je používána přímo při výuce. Pokud bychom rozdělili sbírkový materiál podle příslušnosti k jednotlivých skupinám obratlovců, pak v něm převažují ptáci, následováni rybami, savci, plazy a obojživelníky. Nejméně je pak ostatních zástupců kmene strunatců, zejména sumek a salp.
Mezi exponáty sbírky převažují zástupci naší, potažmo středoevropské fauny, která je kromě nejvzácnějších druhů velmi dobře pokryta.
Typy vertebratologického sbírkového materiálu
- Dermoplasty (pro expoziční účely) – postup preparace: stáhnutí z kůže, u ptáků ponechána lebka a nohy, u savců jen část nohou, tvorba vnitřního korpusu – dříve různé koudele, sádra, dnes obvykle dřevitá vata, hoblovačky, tvarovací hmoty (častěji u ryb, obojživelníků a plazů) apod., vytvarování preparátu pomocí drátů do expoziční pozice, barvení nohou a zobáku
- Balky (pro výukové a výzkumné účely) – preparace probíhá stejně, jen se na závěr preparáty nepolohují do pozic, ale nechají se v natažené poloze, díky tomu jsou balky skladnější, lépe se s nimi manipuluje, pro potřebu výuky jsou menší druhy zalité ve skle (ochrana proti poškození)
- Modely ryb – otisk reálné ryby do silikonové formy, tělo pak odlito ze sklolaminátu a ručně barveno
- Lebky a kosterní preparáty – postup preparace: vyvaření, očištění od svaloviny a vaziva, odstranění mozku a očí, opatrné oplachování peroxidem, dočištění např. zubním kartáčkem, někdy používán k očištění od měkkých tkání hmyz; pro výuku lebky umístěny v pytlících či na volno – u drobných druhů časté poškození, vypadávání zubů
- Preparáty zalité v pryskyřici – kvůli ochraně sbírek při výuce je možné lebky nebo drobné živočichy (např. obojživelníky) po důkladném vysušení, obvykle po lyofilizaci zalít do pryskyřice, která preparát ochraňuje a zároveň do jisté míry uchovává jeho původní zbarvení
- Skleněné válce se zvířaty v kapalném médiu – do válců se tradičně umisťovali hlavně studenokrevní obratlovci; pro fixaci se používají různé směsi, nejčastěji na bázi formaldehydu nebo lihu, někdy byl přidáván glycerin proti zkřehnutí; dříve se hrdla válců překrývala prasečím močovým měchýřem, speciální metodiky byly používány při výrobě anatomických válců s barvením
Sbírky bezobratlých
Kontakt: Jan Sychra
Součástí výukového materiálu ústavu byly od počátku i sbírky bezobratlých živočichů. Podoba i rozsah těchto sbírek se v průběhu let měnil, přičemž dříve v nich byly obsaženy i historicky významné položky. V současné době obsahuje sbírkový fond kolem 5000 exemplářů a slouží vyloženě potřebám výuky a studia na ÚBZ. Sbírka bezobratlých se přitom skládá z několika samostatných podsbírek, obsahujících zástupce většiny známých živočišných kmenů.
- Sbírky pro účely základní výuky slouží k výuce základních povinných předmětů, jako jsou Fylogeneze a diverzita bezobratlých nebo Fylogeneze a diverzita živočichů. Tyto sbírky obsahují desítky skleněných válců s bezobratlými, z nichž více jak polovina patří k mořským živočichům, dále mikroskopické preparáty, suchý materiál (např. schránky měkkýšů) entomologické krabice nebo krabice se skleněnými epruvetami. V posledně jmenované podobě existují i sbírky používané pro potřebu terénních exkurzí (např. Terénního cvičení ze zoologie) a zkoušení při státních závěrečných zkouškách. Nedílnou součástí používanou při výuce jsou rovněž historické obrazové tabule.
- Entomologické sbírky slouží k výuce entomologických předmětů, jako jsou Základy entomologie, Systém a fylogeneze hmyzu nebo Aplikovaná entomologie. Jejich součástí jsou desítky entomologických krabic se srovnávací sbírkou hmyzích řádů a jejich zásadních zástupců v ČR, s morfologickými preparáty či s tématickým zaměřením (např. opylovači, lesnická či zemědělská entomologie). Tyto krabice jsou používány jak ve výuce k determinaci a poznávání hmyzu, tak jako srovnávací materiál pro studenty věnující se hmyzu v rámci svých bakalářských, diplomových či doktorských prací. K výuce arachnologických předmětů slouží lihová sbírka pavouků.
- Srovnávací sbírka bezobratlých vznikla pro potřebu studentů hydrobiologie, kteří se začínají učit determinaci vodních bezobratlých a dále se specializují na konkrétní taxonomické skupiny. Skládá se ze sbírky ve skleněných epruvetách (větší bezobratlí), včetně lihových sbírek dospělců hmyzu (např. jepice, pošvatky, chrostíci), mikroskopických preparátů (např. larvy pakomárů) a entomologické sbírky (např. vodní brouci). Tato srovnávací sbírka bývá rovněž používána při výuce na determinaci zaměřených předmětů a podrobnosti o ní najdete na samostatné webové stránce
Kromě zmíněných sbírkových fondů na našem ústavu periodicky vznikají i podrobnější srovnávací sbírky zaměřené na konkrétní taxony bezobratlých podle zaměření přítomných specialistů a jejich studentů.
