Ekologie mokřadů - cvičení

Kateřina Šumberová (externí vyučující)

Cílem terénního cvičení z ekologie mokřadů je především seznámit studenty s co nejširším spektrem různých typů stojatých i tekoucích vod a mokřadů, s nimiž se lze v České republice setkat. Protože nejrozšířenějším typem stojatých vod v České republice jsou rybníky, je velká pozornost věnována právě jim a jejich různým typům (rybníky hlavní, plůdkové, apod.). Součástí takto koncipovaného cvičení je především demonstrace charakteristických vegetačních typů, druhů cévnatých rostlin a vybraných skupin mechorostů a živočichů, kteří se v mokřadech vyskytují. Dále je zahrnuta demonstrace různých obecných ekologických jevů v mokřadech (sukcese, disturbance, kompetice, šíření diaspor, apod.) a ukázky vlivu člověka na mokřady, zejména v souvislosti s rybničním hospodařením. Výběr lokalit je sestaven tak, aby si studenti, po předchozí demonstraci vyučující, mohli sami vyzkoušet metody výzkumu mokřadů (např. zápis fytocenologického snímku a transektu v mokřadním prostředí, zápis druhového spektra rostlin a živočichů v různých typech mokřadů, vizuální analýza a popis rybničních sedimentů, měření velikosti populací vybraných druhů, lov vodních makrofyt kotvičkou, apod.).
Pro cvičení jsou vždy vybírány významné mokřadní oblasti dále od Brna, kde se hojněji vyskytují mokřadní organismy, s nimiž se studenti během základních cvičení (např. ze systému rostlin) pravděpodobně nesetkají. Vzhledem k tomu je optimální koncipovat cvičení jako pětidenní výjezd.

jarní semestr 2012, výuka realizována v době 6.-10. 6.

V roce 2012 bylo rozhodnuto konat cvičení ve dvou termínech (6.-10. 6. a 1.-5. 8.), přičemž pokaždé bude cvičení probíhat v jiné oblasti. Pro cvičení v termínu 6.-10. 6. byla zvolena Albeř na Jindřichohradecku. Tato oblast je známá zachovalými mokřady, včetně mezotrofních rybníků a rašelinišť. Ubytování v Albeři má několik výhod, k nimž patří zejména výskyt některých zajímavých lokalit přímo v Albeři (rybí sádky, rybník Osika), základní dopravní obslužnost veřejnou dopravou i během víkendu (úzkokolejka) a také příznivá cena ubytování. Z Albeře jsou dosažitelné mokřady na západním okraji Českomoravské vrchoviny i na východním okraji Třeboňské pánve.

Na přípravě a organizaci se podílel Pavel Veselý; vedle studentů PřF MU se exkurze zúčastnil také Mgr. Pavel Kúr (doktorand na JČU v Českých Budějovicích). V rámci svého Ph.D. projektu se zabývá genetickou variabilitou, taxonomií a ekologií druhů Spergularia echinosperma a S. rubra; tyto druhy se vyskytují na dnech a písčitých okrajích letněných rybníků. Mgr. Pavel Kúr se jako zkušený botanik zapojil do samostatné práce studentů (pomoc s určováním druhů ve fytocenologických snímcích a seznamech druhů), předvedl i ukázku vlastní terénní práce (zápis ploch, odběr půdních vzorků, odběr živých rostlin na analýzy) a prezentoval dosavadní výsledky svého projektu.

Bezproblémová realizace cvičení proběhla s podporou firem Rybářství Kardašova Řečice, s. r. o., Rybářství Třeboň, a.s. a Rybářství Jindřichův Hradec, s. r. o., jejichž pracovníci poskytli podrobné informace o vybraných rybnících a sádkách (včetně složení rybí obsádky) a umožnili vstup do uzavřených objektů rybích sádek. Informace o lokalizaci populací druhu Littorella uniflora (navštíveno 6. 6.) poskytl Ing. Jan Kolář, DiS. (ČZU Praha), informace o výskytu druhu Juncus tenageia (navštíveno 10. 6.) poskytl doc. RNDr. Vít Grulich (ÚBZ PřF MU).

Exkurze se uskutečnila s tímto programem:

6. 6. 2012 (středa) - ráno odjezd z Brna, po poledni příjezd do Albeře, přesun k RS Walter, ubytování. Odpoledne byly navštíveny tyto lokality:
Rybí sádky v obci Albeř (tzv. staré sádky) - ukázka sádek, které jsou využívány ke krátkodobému přechovávání ryb slovených v rybnících. Demonstrace stanoviště obnaženého dna, gradient od suchých písčitých okrajů po mělkou vodu ve středové stružce. Demonstrace základních mokřadních druhů cévnatých rostlin a vybraných mechorostů a ruderálních druhů rostoucích na obnažených dnech. Demonstrace vlivu herbicidů, které jsou běžně využívány na omezování vegetace v sádkách, na jednotlivé druhy a vegetaci (selektivní působení). Informace o využití sádek na místě podal p. Janovský, sádecký v Albeři (Rybářství Kardašova Řečice, s. r. o.).
Rybí sádky pod rybníkem Osika u Albeře (tzv. nové sádky) - ukázka rybích sádek, které nikdy nebyly využívány ke svému účelu a již asi dvě desetiletí v nich probíhá spontánní sukcese (s občasným zásahem - vyřezání dřevin, aj.). Demonstrace mokřadních druhů a společenstev typických pro mokřady v pozdějším stadiu zazemnění, s minimem disturbancí. Společný zápis fytocenologického snímku v jedné ze sádek (celá skupina; vegetace s převahou vysokých ostřic - ukázkový podrobný zápis včetně pokryvnosti stařiny, vlastností substrátu, výšky jednotlivých pater porostu, apod.).
Rybník Osika u Albeře - návštěva rybníka využívaného k extenzivnímu chovu kapra a k rekreaci. Prověření populací kriticky ohroženého druhu pobřežnice jednokvětá (Littorella uniflora) na místech udaných J. Kolářem z ČZU, demonstrace ekologických nároků a možných zdrojů ohrožení tohoto druhu. Na několika místech prohlídka různých typů litorální vegetace (porosty rákosin a vysokých ostřic, zrašelinělé rybniční okraje s mezotrofními mokřadními druhy).
7. 6. 2012 (čtvrtek) - brzy ráno odjezd do Slavonic, tam navštíveny dvě rybniční soustavy s těmito rybníky:
Bejčkův rybník - rybník bez vody, s vegetací bahnitých obnažených den (úpor trojmužný - Elatine triandra, bahnička vejčitá - Eleocharis ovata, hvězdoš jarní - Callitriche palustris, aj.). Studenti si procvičili zápis fytocenologických snímků a transektů ve vegetaci obnaženého dna a při té příležitosti i určování semenáčků mokřadních i nemokřadních (na dno náhodně zanesených) druhů. Studenti zoologie využili možnost sledování živočichů (např. bahňáci, rak říční) a odchytili některé vodní bezobratlé (splešťule blátivá, larvy chrostíků), se kterými seznámili ostatní studenty.
Rybník Loužička - demonstrace vodní a pobřežní flóry (např. hvězdoš háčkatý - Callitriche hamulata, bahnička jehlovitá - Eleocharis acicularis) a fauny (skokan zelený, znakoplavky, vodouch stříbřitý, larvy různých druhů vážek, plovatka bahenní, pijavka koňská) v rybníce s vodou o vysoké průhlednosti a s malým vlivem rybí obsádky.
Rybníky Pstruhový Dolní (v mapě jako Mateční), Pstruhový Dolní (v mapě jako Nadamateční), Dlouhý a Velký Boční - mezotrofní rybníky s bohatou vodní a mokřadní vegetací. Demonstrace jednotlivých druhů (např. leknín bělostný - Nymphaea candida, rdest vzplývavý - Potamogeton natans, lakušník štítnatý - Batrachium peltatum, vodní mor kanadský - Elodea canadensis, atd.) a vegetačních typů (zejména různé typy rákosin a porostů vysokých ostřic). Praktická ukázka a procvičování lovu vodních makrofyt pomocí kotvičky. Hodnocení faktorů prostředí - průhlednost a hloubka vody, doplněno o informace o rybí obsádce od rybářů. Všechny uvedené rybníky slouží k odchovu plůdku, případně násady. Cestou mezi rybníky prohlídka vegetace mokřadních olšin, v jedné z nich demonstrace vzácného rdestu alpského (Potamogenon alpinus), který roste v uměle vytvořené tůňce.
Rybník Malý Boční - ukázka rybníka, který byl nedávno opraven (rekonstrukce hráze, odstranění dřevinné vegetace a sedimentu ze dna rybníka). Demonstrace druhů a společenstev, které snadno kolonizují mokřady krátce po mechanických disturbancích (např. porosty zblochanu vzplývavého - Glyceria fluitans, populace ostřice české - Carex bohemica - rostoucí v rozvolněné travinné vegetaci na hrázi rybníka, kam byla zanesena nejspíš z půdní semenné banky v bahně z rybníka).
Rybník Silniční - vypuštěn kvůli opravě hráze, demonstrace mozaikovité vegetace obnaženého dna. Poprvé během exkurze pozorována jednoletá mokřadní rostlina puchýřka útlá (Coleanthus subtilis), druh s recentně známým těžištěm rozšíření v jihočeských rybničních pánvích a na Českomoravské vrchovině. Jde o celoevropsky chráněný druh v rámci soustavy území Natura 2000.
Během exkurze bylo zběžně prohlédnuto ještě několik dalších rybníků, v nichž však nebyla specifická flóra a fauna dobře vyvinuta. Posledním odpoledním autobusem návrat do Albeře, určování sebraného materiálu s pomocí přivezené literatury a binolupy.
8. 6. 2012 (pátek) - brzy ráno odjezd do Staré Hlíny na Třeboňsku, odtud rychlý přesun k rybníkům Vyšehrad a Stolec u Stříbřece. Oba tyto rybníky byly v době návštěvy vypuštěné kvůli opravě hráze a vyvinula se v nich na rozsáhlých plochách vegetace obnaženého dna. Ačkoli jsou tyto rybníky umístěny vedle sebe, vzhledem k rozdílnému způsobu obhospodařování (Vyšehrad je hlavní rybník, který se pravidelně neletní, naopak Stolec je využíván na odchov plůdku s pravidelným zkráceným letněním) se vlastnosti substrátu dna i jejich vegetace velmi liší. Lze na nich názorně ukázat vliv různých typů hospodaření na vegetaci.
Rybník Vyšehrad je vzhledem k dlouhodobému neletnění značně zabahněný (studenti si ověřili ihned po vstupu do rybníka), vegetace na jeho dně je mozaikovitá a druhově bohatá, přičemž je však zastoupen velký podíl nemokřadních druhů (polní plevele, ruderální druhy, apod.). To ukazuje, že osídlování dna rybníka probíhalo z velké části z okolí, naopak diaspory z půdní semenné banky se na osídlování podílely v menší míře. Po demonstraci základních rostlinných druhů a ekologických jevů se studenti rozdělili do skupin, z nichž jedna sepsala všechny rostlinné druhy rostoucí v rybníce, jedna zapisovala fytocenologické snímky s výskytem puchýřky útlé (v rybníce rostla roztroušeně) a jedna fytocenologické snímky s výskytem ostřice české.
Rybník Stolec je typickou ukázkou rybníka s vegetací jednoletých mokřadních rostlin, která se obnovuje z půdní semenné banky. To je možné díky pravidelnému letnění rybníka. Studenti se rozdělili do skupin s následujícími úkoly: 1) zapsat fytocenologické snímky v porostech s rozdílným druhovým složením nebo rozdílnými dominantami; 2) zapsat úplné spektrum druhů v rybníce, a to zvlášť pro obnažené dno a zvlášť pro zónu rákosin; 3) spočítat exempláře puchýřky útlé na ploškách o rozloze 20x20 cm, vyměřených v místech s rozdílnou hloubkou mokrého organominerálního bahna; 4) sledovat různá fenologická stadia puchýřky útlé, naučit se rozlišit rostliny se zralými obilkami a tyto obilky sesbírat (pro srovnávací sbírku, případně různé experimentální studie).
Po několikahodinovém výzkumu rybníků Stolec a Vyšehrad následoval přesun na rozsáhlou pískovnu poblíž Stráže nad Nežárkou, jejíž některé části jsou zaplavené a vytvářejí menší i větší jezírka. Na této lokalitě proběhla demonstrace mokřadních druhů vázaných na raná stadia sukcese a na oligotrofní až mezotrofní stanoviště, např. bublinatka menší (Utricularia minor), třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum), bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea), sítina cibulkatá (Juncus bulbosus), aj. Na vyhledávání dosud nezaznamenaných druhů v rozsáhlém komplexu jezírek se velmi aktivně podíleli všichni studenti. Na lokalitě byla také možnost sledování živočichů, včetně různých druhů a vývojových stadií obojživelníků (čolek obecný, skokan zelený) a ryb (perlín ostrobřichý), s jejichž demonstrací pomáhali studenti zoologie.
Pozdě odpoledne přesun do Stráže nad Nežárkou (cestou sledování vodních makrofyt v řece Nežárce - např. stulík žlutý (Nuphar lutea) - a invazních druhů na březích řeky (např. Impatiens glandulifera). Posledním večerním spojem návrat do Albeře, večer upřesnění determinace některých druhů rostlin.
9. 6. 2012 (sobota) - ráno přesun vlakem do Senotína, odtud vedena trasa po okolních mokřadech, která končila ve stanici Kaproun, odtud návrat posledním odpoledním vlakem do Albeře. Během dne byly navštíveny tyto lokality:
Rybník Skalák u Senotína - přírodní památka, mezotrofní rybník s rozsáhlými litorálními porosty, výskytem obojživelníků a porostů leknínu bělostného. Na rybníce zápis fytocenologického snímku v porostu s dominantní ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) (společně všichni účastníci).
Rybníky a rašeliniště SZ obce Klenová - tyto lokality byly plánovány k návštěvě na základě údajů z map, ukázalo se však, že lokality se nyní nacházejí v oboře s chovem velké populace daňků, kam je vstup zakázán. Podle informací u brány do obory byly rybníky odbahněny a zbaveny litorální vegetace. Tato příležitost byla využita alespoň k diskusi o provedeném opatření z hlediska ochrany mokřadů.
Klenová, rybníček v obci u kapličky - navzdory umístění v obci jsou zde zachovalé porosty mezotrofních rybničních okrajů s dominantním dáblíkem bahenním (Calla palustris) a mochnou bahenní (Potentilla palustris), na které navazuje fragment vlhké louky. Demonstrace význačných druhů, společný zápis druhového spektra rybníčku a navazující louky.
Klenová, zaniklý rybník při jižním okraji obce - demonstrace rychlosti sukcese ve vypuštěném a svému osudu ponechaném dně rybníka. Ačkoli na ortofotomapě staré 2-3 roky je ještě vidět vodní plocha rybníka, dnes celou plochu bývalého rybníka zarůstají porosty chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), obvod rybníka je patrný pouze podle porostů křovitých vrb.
Rybník Horní Parmazín u Klenové - jde o plůdkový rybník, kde se provádí zkrácené letnění. Demonstrace rybníka s písčitými okraji, jehož vegetace je ruderalizována vlivem hnojení. Na bahně v zadní části rybníka demonstrace porostů s dominantní sítinou žabí (Juncus bufonius) a řadou dalších druhů obnaženého dna. Ve skupinách zápis fytocenologických snímků na obnaženém dně a na rašeliništi, které ze severu přiléhá k rybníku.
Rašeliniště Kaproun - z navštívených rašelinišť je rašeliniště u obce Kaproun nejrozsáhlejší a je významné především výskytem kriticky ohroženého prstnatce Traunsteinerova (Dactylorrhiza traunsteineri). Vedle tohoto druhu demonstrovány i některé druhy, které na ostatních lokalitách chyběly, např. suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a prha arnika (Arnica montana).
10. 6. (neděle) - ráno odjezd vlakem do Jindřichova Hradce a odtud do Kardašovy Řečice. Jedinou navštívenou lokalitou byl rybník Velký Řečický, na němž se díky snížené vodní hladině vyskytovaly rozsáhlé plochy s charakteristickou vegetací písčitých okrajů rybníků. K nejběžnějším druhům patřily sítina žabí (Juncus bufonius) a jetel zvrhlý (Triforium hybridum), rostly zde však i početné populace kuřinky ostnosemenné (Spergularia echinosperma) a kriticky ohrožené sítiny rybniční (Juncus tenageia). Vedle demonstrace nově zjištěných druhů se exkurze zaměřila na zápis fytocenologických snímků se sítinou rybniční. Vzhledem k nepříznivému počasí (vytrvalý, velmi intenzivní déšť) byla nedělní exkurze ukončena již brzy odpoledne.

jarní semestr 2012, výuka realizována v době 1.-5. 8. 2012

Pro druhé cvičení v termínu 1.-5. 8. 2012 byla zvolena Hluboká nad Vltavou. Podobně jako oblast v okolí Albeře se i okolí Hluboké nad Vltavou vyznačuje velkou diverzitou mokřadů. Zastoupeny jsou zde však především eutrofní rybníky s různými typy mokřadní flóry a vegetace a množstvím různých druhů živočichů, zejména vodních ptáků, dále rybí sádky, větší i menší vodní toky, mrtvá říční ramena a tůně a vlhké louky. Lze zde však najít i mezotrofní biotopy včetně rašelinných. Hluboká nad Vltavou poskytuje dobré východisko pro lokality v Českobudějovické pánvi, přičemž některé z nich se nacházejí přímo v Hluboké nebo nejbližším okolí, v dosahu pěší chůzí.

Bezproblémová realizace cvičení proběhla s podporou firem Rybářství Hluboká Cz. s. r. o. a Školní rybářství Protivín, jejichž pracovníci poskytli podrobné informace o vybraných rybnících a sádkách (včetně složení rybí obsádky a fyziognomickém složení porostů) a umožnili vstup do uzavřených objektů rybích sádek. Během cvičení měli studenti možnost zapojit se do studia jednoletého mokřadního druhu Cyperus fuscus, jímž se vyučující předmětu zabývá v rámci mezinárodního výzkumného projektu. Byli tak motivováni k větší pečlivosti při sběru dat než kdyby šlo o "pouhé" cvičení bez potenciálního využití výsledků.

Exkurze se uskutečnila s tímto programem:

1. 8. 2012 (středa) - ráno odjezd z Brna, po poledni příjezd do Hluboké nad Vltavou, přesun k SOŠ elektrotechnické, ubytování v domově mládeže. Odpoledne byly navštíveny tyto lokality:
Rybí sádky v Hluboké nad Vltavou - rozsáhlý komplex více než 40 nádrží. Ukázka sádek, které jsou využívány ke krátkodobému přechovávání ryb slovených v rybnících. Demonstrace stanoviště obnaženého dna, gradient od suchých písčitých okrajů po mělkou vodu ve středové stružce. Demonstrace základních vodních a mokřadních druhů cévnatých rostlin (včetně ohrožených, jako např. Tillaea aquatica a Najas minor, a neofytu Lindernia dubia) a vybraných mechorostů a ruderálních druhů rostoucích na obnažených dnech. Demonstrace vlivu herbicidů, které jsou běžně využívány na omezování vegetace v sádkách, na jednotlivé druhy a vegetaci (selektivní působení). Možnost sledování některých živočichů, zejména obojživelníků.
Rybník Podhradský v Hluboké nad Vltavou - plůdkový rybník s litorálními porosty a vegetací vodních makrofyt eutrofních vod. Ukázka vysoce eutrofního rybníka na okraji sídla. Demonstrace ekologicky a fytogeograficky zajímavých druhů, např. Scirpus radicans. Sledování vodního ptactva (potápka roháč, kachna divoká, labuť velká, aj.).
2. 8. 2012 (čtvrtek) - ráno odjezd autobusem na rozcestí u Malých Chrášťan, odtud pěší přesun na rybníky v okolí obcí Malé Chrášťany, Vlhlavy a Němčice. Byly navštíveny tyto lokality:
Tupeský rybník - menší eutrofní rybník. Ukázka vlivu kolísání vodní hladiny na vegetaci (úzké rybniční okraje s běžnými druhy obnaženého dna (např. Polygonum lapathifolium), lov vodních makrofyt (Potamogeton natans) pomocí kotvičky.
Lesní rybník - plůdkový rybník trpící v dané vegetační sezoně nedostatkem vody. Demonstrace různých typů vodní a mokřadní vegetace a jejich význačných druhů: vegetace vodních makrofyt (např. Myriophyllum spicatum, Potamogeton pectinatus), některé typy rákosin (např. s dominantním Bolboschoenus laticarpus) a porosty obnaženého dna (s druhy jako Alopecurus aequalis, Eleocharis ovata, Carex bohemica, Veronica scutellata). Demonstrace fragmentu vlhké loučky sv. Molinion pod hrází rybníka (např. Dianthus superbus, Silaum silaus, Succisa pratensis). Společný zápis fytocenologického snímku ve vícevrstevném porostu (as. Bolboschoenetum yagarae, fáze zaplavení). Poté se studenti rozdělili do dvojic, aby si samostatně procvičili práci v mokřadech (zápis fytocenologických snímků, zápis druhového spektra rostlin a živočichů). Na závěr demonstrace nově nalezených rostlinných druhů a ulovených druhů vodních bezobratlých.
rybníky Medenice, Knížecí, Chrášťanský - intenzivněji využívané eutrofní rybníky, některé i k chovu divokých kachen pro poplatkové lovy. Demonstrace některých základních zařízení důležitých pro rybníky a chov kapra (typy hrází a výpustných zařízení, sila pro ukládání obilí - přikrmování ryb). Sledování vodního ptactva - volavka popelavá, volavka bílá, kvakoš noční. Sledování obojživelníků a bezobratlých v loužích na polních cestách.
rybník Vlhlavský - dvouhorkový rybník pro chov tržního kapra, v době návštěvy na prvním horku (tj. první vegetační období po výlovu) a proto na nižší vodě. Demonstrace zonace vegetace v závislosti na fyzikálních vlastnostech substrátu (zrnitost, vlhkost) a na obsahu živin ("zóna hnoje" - místa v bezprostředním okolí kupek chlévského hnoje, který se používá k přihnojování rybníků oproti zónám bahnitým a písčitým bez přímého vlivu hnoje). Studenti ve skupinách zapisovali snímky na transektu od písčitého pobřeží až do mělce zaplavené zóny s bahnitým substrátem, přičemž sledovali, jak se mění druhové složení a pokryvnost jednotlivých druhů ve vymezených zónách.
rybníky Malý a Velký Karasín - oba rybníky využívány převážně na plůdek, s porosty rákosin a vodních makrofyt. Demonstrace některých dosud nezaznamenaných druhů vodních a mokřadních rostlin, např. Carex elata a Potamogeton obtusifolius.
3. 8. 2012 (pátek) - ráno odjezd vlakem do Čejetic na Strakonicku, kde jsme měli domluvenou návštěvu na sádkách Školního rybářství Protivín. Jde o typ sádek, z nichž většina bývá po většinu vegetační sezony vypuštěna, přičemž k omezování vegetace se používá pravidelná seč, v části nádrží pastva ovcí. Na začátku návštěvy demonstrace některých význačných, na jiných lokalitách dosud nezaznamenaných druhů rostlin - např. Pulicaria vulgaris, Centaurium pulchellum, Lythrum hyssopifolium. Demonstrace vlivu používaného managementu na vegetaci, srovnání se sádkami, kde se k omezování vegetace používají herbicidy. Poté studenti ve skupinách samostatně zapisovali fytocenologické snímky.
Bádání na lokalitě zabralo přibližně dvě hodiny, poté trasa exkurze vedla přes obec Čejetice a podél toku Otavy do Sudoměře a odtud dále do Lhoty u Kestřan. Trasa končila v Kestřanech, odtud pozdě odpoledne odjezd zpět na Hlubokou. Na trase byly navštíveny tyto lokality:
Čejetice, potok v obci - zápis druhového spektra v korytě potoka s kolísající vodní hladinou. Ačkoli koryto je v centru obce vydlážděno, díky nánosu bahna na betonových dlaždicích představuje vhodný biotop pro řadu mokřadních druhů rostlin (např. Alisma plantago-aquatica, Cyperus fuscus, Rorippa palustris, Carex bohemica, aj.). Potok napájí sádky a odvádí z nich přebytečnou vodu, takže bylo možné srovnání druhového spektra obou lokalit vzdálených od sebe několik set metrů. Demonstrace šíření invazního druhu Lindernia dubia (bohatá populace sledována na sádkách v Čejeticích, nyní zaznamenána již i na uvedeném místě v potoce a je předpoklad jejího dalšího šíření do řeky Otavy).
řeka Otava mezi Čejeticemi a Sudoměří - ukázka málo regulovaného toku s nárazovými břehy a náplavy (jesepy). Vysoký stav vody v řece bohužel neumožňoval studium vegetace náplavů, neboť ty byly v době návštěvy přeplaveny vodou. Demonstrace zbytků měkkého luhu se Salix spp., v podrostu se vzrůstnými druhy jako Impatiens glandulifera, Urtica dioica a Glyceria maxima.
rybník Velký Markovec - v SZ cípu rybníka bohatě vyvinutá litorální vegetace, především porosty orobince širolistého (as. Typhetum latifoliae). Demonstrace zbytků litorálních porostů typických pro mezotrofní mokřady, s druhy Carex pseudocyperus, Peucedanum palustre a Equisetum fluviatile.
lesní močál pod svahem u modře značené cesty - demonstrace druhově chudé mokřadní olšiny s Caltha palustris, Carex brizoides, Athyrium filix-foemina, atd.
Lhota u Kestřan, lužní komplex v nivě Otavy - jde pravděpodobně o plochu dříve sloužící k těžbě štěrkopísku a nyní převážně bez využití (s výjimkou rybolovu, popř. lovu drobné zvěře). Nelze však vyloučit, že součástí komplexu je i některé z přirozených starých ramen řeky Otavy; bohužel adekvátní informace se nepodařilo získat. Demonstrace dobře vyvinutého komplexu měkkého luhu, mělkých, přechodně vysychajících tůní s obojživelníky (kuňka ohnivá) a vodními bezobratlými (např. plovatka bahenní, splešťule blátivá) a mokřadními druhy rostlin (Lemna trisulca, Agrostis stolonifera) i hlubších, nevysychajících lagun s druhy jako Nuphar lutea a Ceratophyllum demersum. Samostatná práce studentů spočívala v prodírání se džunglí lužního lesa (s Urtica dioica a Impatiens glandulifera v podrostu) a hledání dalších druhů k doplnění na společný seznam.
4. 8. 2012 (sobota) - ráno přesun vlakem do Zlivi, odtud vedena trasa po okolních rybnících a lesních mokřadech až k Hájence u Návesného rybníka u Hluboké. Pozdě odpoledne přesun autobusem na Hlubokou, pro zájemce ukázka krmení vyzy velké (Huso huso), jejíž populace je chována v areálu sádek. Během dne byly navštíveny tyto lokality:
rybník Pacák u Zlivi - rybník byl z důvodu extrémně nízkého pH a úhynu ryb na jaře vypuštěn a hledá se způsob, jak v něm obnovit původní rovnováhu (Rybářství Hluboká). Na rybníce byla možnost sledovat, které druhy rostlin a živočichů jsou schopny v tomto extrémním prostředí přežít - demonstrace zonace od hráze (vliv nedávného vápnění a zanášení diaspor do rybníka s rybářskými vozidly, proto větší druhová diverzita flóry) po zadní část rybníka (převažuje Typha latifolia s několika málo dalšími druhy, např. Juncus bulbosus a Elatine triandra, tj. acidofyty nebo přinejmenším druhy acidotolerantní). Společný zápis spektra druhů rostlin v rybníce. Demonstrace půdního profilu, vizuelní a čichové zhodnocení půdních vzorků (je patrný vysoký obsah sloučenin železa - rudé zabarvení - a síry - výrazný zápach).
rybníky Velký a Malý Knopr - plůdkové rybníky s bohatou vodní a litorální vegetací a populacemi vodního ptactva (zejména různé druhy kachen). Demonstrace druhů viděných poprvé během exkurze (např. Utricularia australis, Potamogeton pusillus s. l., Acorus calamus a Batrachium aquatile s. l.).
Mydlovarský rybník - ukázka rybníka využívaného ke koupání a ke sportovnímu rybolovu. Demonstrace některých druhů s nižšími nároky na živiny - např. Elatine hexandra a Juncus bulbosus. Demonstrace vlivu rekreačního využití rybníka na biotop - výsadby okrasných leknínů, apod.
těžebna žáruvzdorných hlín mezi obcemi Zahájí a Munice - ukázka antropogenního mokřadu těžebny. Srovnání substrátu se substráty v rybnících. Lov vodních makrofyt kotvičkou (Potamogeton natans), demonstrace běžných mokřadních druhů s velmi širokou ekologickou amplitudou, které patří k prvním kolonizátorům nově vzniklých mokřadů (např. Alisma plantago-aquatica, Juncus effusus, Alopecurus aequalis).
Řídká Blana - komplex lesních tůněk vzniklých dřívější těžbou, nyní v různém stadiu sukcese, s rozmanitou vegetací oligomezotrofních vod. Demonstrace vegetace ve vybraných tůňkách (tůňky jsou číslovány a data o jejich vegetaci byla nedávno publikována, proto bylo možné zaměřit se na vybrané vegetační typy a rostlinné druhy). K význačným druhům, které v některých tůních tvoří rozsáhlejší porosty, patří např. Sparganium minimum a Nymphaea candida.
Návesní rybník - jeden ze čtyř rybníků menší rybniční soustavy severozápadně od Hluboké nad Vltavou. Ukázka násadového rybníka s porosty rákosin a vodních makrofyt eutrofních vod. Vyznačuje se výskytem bohaté populace kotvice plovoucí (Trapa natans), která byla v 1. polovině 20. století na Hlubocku hojná a působila problémy rybničním hospodaření. Vedle kotvice, která byla hlavním důvodem návštěvy rybníka, se v tomto rybníce vyskytují i některé další vzácnější druhy vodních makrofyt, např. Potamogeton trichoides.
5. 8. (neděle) - ráno odjezd vlakem do Českých Budějovic, odtud přesun MHD do Haklových Dvorů, které jsou dobrým východiskem na rybníky při severozápadnímokraji Českých Budějovic. Trasa byla vedena přes rybníky Vyšatov, Motovidlo, odchovný areál Ostrov u Čejkovic a dále soustavu Vrbenských rybníků, které jsou významným hnízdištěm mnoha druhů vodních ptáků. Podrobněji byly prozkoumány tyto lokality:
rybník Motovidlo - demonstrace rozsáhlé populace vzácného plavínu štítnatého (Nymphoides peltata).
odchovný areál Ostrov - areál se speciálními rybníčky, z nichž řada bývá pravidelně letněna. Areál je spásán ovcemi. Demonstrace vzácného druhu Alisma gramineum a některých běžnějších vodních rostlin. Demonstrace vlivu pastvy na vegetaci obnaženého dna. Zápis fytocenologických snímků s jednoletým druhem Cyperus fuscus, vytipování vhodných ploch pro odběr živých rostlin Cyperus fuscus v rámci mezinárodního projektu. Sledování vodního ptactva - labuť velká, lyska černá, čáp černý, na louce mezi areálem a rybníkem Motovidlo velká kolonie čápa bílého.
Vrbenské rybníky - opakování vodních makrofyt (běžné i vzácnější druhy, např. na rybníce Šnejdlík opět Nymphoides peltata), sledování vodního ptactva (populace husy velké, labuť velká, různé druhy kachen, apod.), demonstrace vlivu velkých populací vodních ptáků na rybniční vegetaci.

Po skončení exkurze bylo úkolem studentů dodat seznamy zaznamenaných druhů rostlin a živočichů a fytocenologické snímky a v elektronické podobě; tuto povinnost splnili v plné míře tři studenti. Materiál je po zeditování k dispozici všem účastníkům cvičení.

Předměty