Vybrané problémy z ekologie

Milan Chytrý (garant předmětu)

Jde o specializovaný kurz, ve kterém vystupují zvaní přednášející z jiných institucí, kteří studenty v dvoudenní blokové přednášce uvedou do výzkumné problematiky, kterou se zabývají. Na rozdíl od předmětu Blok botanických expertů a úžeji tematicky zaměřeného Biosystematického semináře, realizovaných průběžně v podzimním a jarním semestru a představujících různá témata formou jednorázových přednášek, Vybrané problémy z ekologie jsou předmětem zaměřeným vždy na ucelené téma a realizovaným zpravidla formou dvoudenní blokové výuky. Náplň předmětu zajišťuje v každém semestru jiný odborník - v průběhu studia tak je studentům nabídnuto široké spektrum témat z různých oborů.
Do roku 2011 byl předmět realizován pod názvem Vybrané problémy z botaniky; v novém pojetí je více akcentována problematika vztahů rostlin (ale i dalších složek bioty) v rámci celých ekosystémů.

podzimní semestr 2010, výuka realizována v době 12.-13. 11.

V podzimním semestru tohoto roku připravila novou přednášku na téma Architektura rostlin a výuku formou dvoudenního bloku uskutečnila doc. Jitka Klimešová.

Přednáška je zaměřena na funkční morfologii vegetativního růstu rostlin s důrazem na klonální růst bylin temperátní zóny. Jsou představeny základní architekturní modely, klasifikace růstových forem, typů klonálního růstu a typů banky pupenů. Na příkladech některých ekosystémů jako jsou tundra, mokřady nebo louky je diskutována otázka zda se určité klonální vlastnosti rostlin přednostně vyskytují v určitém typu prostředí. Na příkladu rostlin schopných odnožovat adventivně z kořenů je zase diskutována úloha banky pupenů v regeneraci rostlin.

podzimní semestr 2011, výuka realizována v době 4. a 11. 11.

V podzimním semestru tohoto roku připravil novou přednášku na téma The role of seeds in plant conservation a výuku uskutečnil Borja Jiménez-Alfaro, Ph.D. z univerzity v Oviedu (Španělsko). V dvoudenním bloku prezentoval své zkušenosti z programu španělské semenné banky a evropských projektů zaměřených na využití semenných bank v ochraně ohrožených druhů rostlin.

Přednáška je zaměřena na téma biologie semen, obecné aspekty tohoto oboru a jeho propojení s ochranou přírody (conservation biology). Obecné představení dané problematiky je provázáno s konkrétními příklady praktické aplikace dosažených poznatků.
Na obecný úvod a seznámení se základy oboru (v obecné i aplikované rovině) navázaly kapitoly
- přirozené strategie šíření semen a jejich dopady na populace konkrétních rostlin,
- doba dormance a způsoby klíčení semen, porovnání v celosvětovém i lokálním měřítku.
Druhý den výuky byl pak věnován praktickému využití
- role půdních semenných bank ve vegetaci na příkladu slatinišť,
- technologie uchovávání semen ex situ, jejich tolerance k vysychání a udržení klíčivosti,
- využití "přirozených zásob" semen v ochranářské praxi, pro zachování populací konkrétních druhů nebo jejich obnovu ve volné přírodě.

jarní semestr 2011, výuka realizována v průběhu semestru 21. 2.-31. 3.

Vybrané problémy z botaniky pro jarní semestr 2011 výjimečně neproběhly blokově, nýbrž formou pravidelné semestrální výuky, a to po dvou hodinách týdně od prvního týdne semestru do konce března. Přednášky vedl prof. Donald A. Walker z University of Alaska, Fairbanks (USA) na téma Arctic Ecosystems.
1. Overview of Arctic Ecosystems.
2. Plant to planet mapping of Arctic Vegetation: the Arctic Geobotanical Atlas
3. Loess ecosystems and the Mammoth Steppe: The role of soil pH in Arctic Vegetation.
4. Biocomplexity of patterned ground ecosystems: Interrelationships between climate, geomorphology, permafrost, soils, and vegetation.
5. Big Oil and Arctic Vegetation: Disturbance and recovery of Arctic vegetation.
6. Greening of the Arctic: Climate change and circumpolar Arctic vegetation.
Více na http://www.geobotany.uaf.edu/teaching/CzechArcEcol/.

jarní semestr 2012, výuka realizována v době 9.-10. 3.

V jarním semestru tohoto roku připravila novou přednášku na téma Koloběh uhlíku v tundře a výuku uskutečnila prof. Hana Šantrůčková. Pozornost vědeckého výzkumu se v současné době stále větší měrou zaměřuje na severské ekosystémy a změny v nich probíhající - přednáška názorně osvětluje proč tomu tak je a proč je obecně důležité studovat procesy v půdě:
1. Stručný náhled do ekologie půdy (transformace živin, vliv podmínek prostředí, role půdních organismů a rostlin)
2. Specifika severských půd (tundra, permafrost, kryoturbace)
3. Co mohou přinést změny klimatu.
4. Představení případové studie - projekt CryoCARB
5. Diskuse na téma co už o dané problematice víme, jakým směrem zaměřit výzkum, jakými metodami a přístupy.
Další část výukového bloku, realizovaná ve spolupráci s dr. Nikolajem Laščinským z botanické zahrady v Novosibirsku, představila tundrové a tajgové ekosystémy západní a jižní Sibiře:
1. Jižní tundra západní Sibiře
2. Prostorová struktura vegetace v jižní tundře: poznatky z dálkového průzkumu Země
3. Subtajga a lesostep: jedinečná krajina západní Sibiře
4. "Černá tajga": pozoruhodný sibiřský ekosystém

Závěrečná část výukového bloku vrátila studenty ze sibiřských dálav zpět do České republiky - přednáška a následná diskuse na aktuální téma Vybrané aspekty ekosystémů Šumavy.

podzimní semestr 2012, výuka realizována v době 16.-17. 11.

V podzimním semestru roku 2012 připravil novou přednášku a uskutečnil výuku dr. Péter Szabó; tématem podzimního přednáškového bloku byla Historická ekologie.
V poslední době je přikládán stále vyšší význam poznání minulosti recentních ekosystémů, chceme-li pochopit jejich současný stav. Zejména ve střední Evropě, kde lidský vliv působí již dosti dlouhou dobu, je takřka nemožné vést jasnou hranici mezi "přirozeným" a "kulturním". Vědní disciplínou, která studuje historické interakce mezi člověkem a přírodou, je právě historická ekologie.

Může však taková věda překročit hranice obecné teorie? Můžete ji relevantně využít ve vlastním výzkumu? jakým způsobem můžete něco zjistit o minulosti ekosystémů, které studujete? Jaké jsou současné trendy v historicko-ekologickém výzkumu? Kde naleznete nejbližší archív a nepředstavuje celá historie jen "krásné historky z minulosti"? Právě na takové otázky se snaží dát odpovědi kurz Historická ekologie - jeho osnovu tvoří základní dílčí témata:
1. Co je historická ekologie? Co znamená historie v ekologii? Jaké jsou rozdíly mezi historickým a ekologickým výzkumem?
2. Různé typy historických a archeologických zdrojů a jak s nimi pracovat.
3. Historická ekologie lesní krajiny: tradiční management a Verova hypotéza.
4. Modelování v historické ekologii.
5. Proč je znalost historie důležitá pro ochranu přírody? Pár příkladů úspěšné "aplikace historické ekologie".
6. Mýty v historii ekosystémů: od "kácení lesů" přes "ztracený ráj Středomoří" po "ekocidu Velikonočního ostrova".

jarní semestr 2013, výuka realizována v době 15. 3., 5. 4. a 6. 4.

Tématem pro jarní semestr 2013 je Biologie a ekologie kapraďorostů v podání Libora Ekrta z katedry botaniky Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Úvodní část přednáškového bloku podala přehled o stavbě těla, rozmnožování a životním cyklu kapraďorostů; v dalším pokračování pak byla výuka věnována fylogenezi jednotlivých skupin a představení diverzity a rozšíření šídlatek, eusporangiátních a leptosporangiátních kapradin u nás i v dalších oblastech světa. Podrobnější výklad věnovaný skupinám vyskytujícím se v Evropě (s doplněním vybraných skupin z mimoevropských biomů) byl doprovázen demonstrací ukázek druhů, které můžeme nalézt v České republice a případně okolních územích. Pozornost je zde věnována zejména znakům důležitým pro praktickou determinaci, ekologii konkrétních druhů, charakteru jejich výskytu, celkovému rozšíření a případně stupni ohrožení.

Fotogalerie předmětu

Předměty